Prohlédněte si další fotografie ze slavnostního otevření pobočky BIBS v Praze


Přivítání ministryně PhDr. M. Kopicové na nové pobočce BIBS v Praze


Ministryně školství ČR PhDr. M. Kopicová a rektor BIBS Doc. Keřkovský

 



Ministryně školství ČR PhDr. M. Kopicová, rektor BIBS Doc. Keřkovský a předseda představenstva BIBS Dr. Drdla při slavnostním přestřižení pásky

Více fotografií najdete ve fotogalerii.

Slavnostní projev rektora u příležitosti otevření nového stálého zastoupení školy v Praze

Vážená paní ministryně, vážení vzácní hosté,

naše BIBS-vysoká škola (BIBS), byla založena v roce 1998 a svoje aktivity začala rozvíjet v roce 1999 otevřením jedné skupiny dvaceti studentů MBA na základě validace naším strategickým partnerem Nottingham Trent University z Velké Británie. Vstupujeme tedy v letošním roce do druhé dekády existence školy. Dovolte mi proto, abych se krátce zamyslel nad tím, co významného jsme v uplynulých letech prožili a pokusil se o určitou analýzu a zobecnění.

Projev rektora BIBS doc. Keřkovského

Projev rektora BIBS, doc. Ing. Miloslava Keřkovského, CSc., MBA při slavnostním otevření pobočky školy v Praze

Hlavním motivem pro založení BIBS byla nespokojenost zakladatelů, většinou pedagogů působících na státních vysokých školách, s tím, jak se po roce 1990 vyvinulo fungování našich vysokých škol. V devadesátých letech jsem vykonával funkce zakládajícího děkana a proděkana nově vzniklé fakulty a nejvíce jsem se potýkal s onou podivnou směsí managementu a politiky, která v řízení fakult a vysokých škol tehdy existovala. Jsou-li nejvyšší funkcionáři vysokých škol – rektoři a děkani fakult - voleni senátory, kteří však jsou, nebo budou, zároveň jejich podřízenými, pak je opravdu velmi těžké nepomyslet při formulaci volebních prohlášení a strategií na osobní cíle těchto voličů. Ty však často nemusejí být zcela v souladu se zájmy celé instituce, zejména má-li se tato aktivně rozvíjet. Podobná závislost vznikala také na hlasech studentů, a i zde šla tato často proti dlouhodobým zájmům školy. Zřejmě i proto, že studenti státních vysokých škol nejsou skutečnými, a náročnými, zákazníky, protože do svého vzdělání neinvestují vlastní finanční prostředky.

Tento problém, po našem rozhodnutí opustit bezpečné pozice ve státním školství a vydat se na neznámou a osobně riskantní cestu v sektoru vysokého školství soukromého, pominul. Objevily se však výzvy a problémy další, které jsme do té doby řešit nemuseli. Při zakládání školy jsme se zejména zabývali otázkou, co chceme být, v terminologii strategického řízení – snažili jsme se správně zformulovat poslání/misi školy a nastavit její dlouhodobou strategickou orientaci. V té době již u nás existovalo několik soukromých vysokých škol a začalo se ukazovat, že to většinou budou, například v důležitých oblastech koncepce nabízených programů a zajištění lidských zdrojů, v podstatě kopie do té doby existujících státních škol.

Naše základní idea však byla jiná – rozhodli jsme se využít naší silné stránky, znalostí fungování škol zaměřených na vzdělávání managementu na Západě, včetně existujících kontaktů, a vybudovat business školu. Pojem business škola není v ČR nikde v zákoně, ani jinak, definován. Přesto se u nás tento segment postupně rozvinul a existuje. Jsou to například členské školy CAMAS – České asociace MBA škol. Pokud bych měl stručně říci, v čem se dle mého názoru business škola liší od klasických vysokých škol v ČR, vzdělávajících bakaláře a magistry pro obor ekonomiky a managementu, řekl bych:

1. Business škola se nevyhýbá nabídce dalšího vzdělávání praktikujícím manažerům, resp. preferuje ji. Její nabídka musí na tomto náročném trhu nalézt odpovídající poptávku. Asi jste si všimli, že v tomto ohledu je u nás v posledních 20 letech markantní tendence ústupu veřejných škol od organizování postgraduálních kursů pro praktikující manažery. Přitom poptávka a společenská potřeba zde nepochybně jsou – například do programu MBA k nám zhruba třetina našich studentů přichází po absolvování manažerských a ekonomických programů magisterské úrovně a studují s námi i absolventi doktorského studia. Připomínám, že MBA je na Západě formálně studium úrovně Master – u nás magistr.

2. Business škola musí být ve své nabídce pružná a musí se celkově chovat jako jakýkoliv jiný komerční podnikatelský subjekt. Musí se přizpůsobovat situaci na trhu, reagovat na vývojové trendy a ve výuce prezentovat to, co je pro praxi aktuální a v reálném životě využitelné. Zde bych použil myšlenku z citátu Ferdinanda Piëcha - nesmí se stát tlustou kachnou, která zapomněla létat. Aby mohl být tento požadavek naplněn, musí být business škola, v terminologii strategického řízení výroby „Lean“ – štíhlá. Na poradách top-managementu business školy nemohou být hlavními otázkami budování a údržba nových budov, klasických knihoven, starost o to, jak efektivně vytížit pedagogy, šoféry a údržbáře, zaměstnané na plné pracovní úvazky, atd. Hlavním cílem business školy musí být poskytování kvalitní služby a spokojený zákazník. Základním předpokladem pro jeho naplňování je schopnost kvalitní nabídky v komplexním slova smyslu. Vše, co nám mohou poskytnout v požadovaných parametrech dodavatelé (včetně lektorů), nutno samozřejmě říci s výjimkou klíčových kompetencí, nakupujeme. Myslíme při tom na náklady a cenu, potřebnou kvalitu a spolehlivost dodavatelů.

3. Ve výuce na business škole je důležité propojení teorie a praxe. Zejména ve výuce managementu je u lektorů velmi důležitá vlastní a skutečná praxe, možnost podložit přednášené teorie vlastní praktickou zkušeností, ověřením.

Brzy jsme se přesvědčili, že pedagogický sbor na business škole nemůže být složen jen z klasických vysokoškolských pedagogů, zaměstnaných na plné úvazky. Pro nás se během času ukázal jako ideální lektor, odborník z praxe, top-manažer nebo konzultant, který však má i vzdělání doktorského stupně a zajímá se aktivně o vývoj oboru. Samozřejmým požadavkem je znalost angličtiny nebo jiných světových jazyků a přiměřená osobní zkušenost se vzdělávacími systémy ve vyspělých západních zemích. Lektor ve výuce na business škole působí v daleko větší míře jako moderátor a poradce v duchu zásady: „Přiveďte svoji organizaci s sebou do studia“. Například v našem MBA programu nabízíme studentům, aby si ve všech výukových modulech řešili jejich praktické problémy a mohu říci, že se nám to daří. Studovali s námi již v několika případech týmy spoluvlastníků, nebo top-managementu firem a je zřejmé, že podstatná část MBA disertací našich studentů nalezne po určitých úpravách uplatnění v reálných podmínkách. V poslední době se nám dokonce podařilo některé disertace prezentovat jako knižní publikace se solidním ohlasem na knižním trhu. Některé z nich můžete vidět i v této místnosti na výstavce vybraných publikací našich lektorů a absolventů.

4. Vysoká pozornost musí být na business škole věnována kvalitě poskytovaných služeb. Paradoxně je určitou výhodou soukromých škol to, že nedostávají na své studenty od státu žádné příspěvky, že vše platí jejich zákazník. V důsledku toho můžeme alespoň my konstatovat, že valná většina studentů požaduje za svoje peníze náležitou kvalitu, nikoliv snižování náročnosti hodnocení a kvality studia. Student je naším skutečným, a náročným, zákazníkem. Požadavky na kvalitu zvyšuje i tuhá konkurence, která v tomto segmentu vzdělávání existuje. K tomu je velmi důležité správné nastavení systému řízení kvality (v anglické verzi, kterou mají naši hosté k dispozici jsem raději použil anglická slova „quality assurance”, nikoliv “quality control”). V tomto ohledu jsme našim britským kolegům nesmírně vděčni, že nás od samého počátku (v dobrém slova smyslu) přinutili plně aplikovat britský systém řízení kvality, používaný na vysokých školách v Británii.

5. Pro business školu je důležitý i vlastní výzkum. Ten však nemůžeme s ohledem na zcela odlišné podmínky a postavení soukromé vysoké školy v této oblasti organizovat postupy uplatňovanými na státních školách. Vlajkovou lodí v naší strategii výzkumu jsou doktorská studia. Jak v Británii (v případě našeho studia DBA), tak ve Finsku (naše studium PhD) je standardem, že je absolvent na základě poměrně rozsáhlého studia metodologie výzkumu (celkově okolo 120 hodin přednášek) schopen realizovat vlastní širší výzkum a šířit v odborné komunitě jeho výsledky. Naše ambice jsou s ohledem na praktickou orientaci všech našich studií ještě vyšší. Rádi bychom, aby absolventi našich doktorských programů byli schopni výzkum ve své organizaci prosazovat a řídit, včetně zajištění potřebných zdrojů. Studenty našich doktorských studií proto mj. motivujeme i k tomu, aby hned v začátku studia zpracovali a předložili na příslušná místa reálnou žádost o grantovou podporu výzkumu, souvisejícího s jejich disertacemi. Kolem těchto žádostí se pak vytvářejí zárodky budoucích týmů, řešících v delším časovém období jednotlivá výzkumná témata. Samozřejmě ne všechny tyto žádosti jsou úspěšné, důležité však je, že si studenti hned na počátku studia uvědomí, že ani výzkum problémů managementu nelze uskutečňovat bez reálné poptávky po jeho výsledcích. O orientaci našeho výzkumu tak fakticky rozhodují lidé, kteří nejlépe vědí, co praxe potřebuje.

To jsou dle mého názoru pilíře, na nichž by měla strategie business školy spočívat. Odtud už byl jen krůček k našemu rozhodnutí, proč jsme od samého počátku šli především cestou zahraničních akreditací nebo tzv. collaborative agreements na poskytování našich studijních programů, kterých nabízíme v současnosti celkem deset. Je však nutno říci, že v případě zatím našeho jediného BC programu akreditovaného dle českého práva v roce 2005, nebyl přenos britského modelu do našich podmínek obtížný a v něm uplatněný britský systém řízení kvality je i v tomto případě také zásadní.

Celkově mohu říci, že v uplynulých letech byla realizace naší strategie, postavené na uvedených principech, úspěšná. Jsme rádi, že po třech letech, které uplynuly od validace právnického programu LLM, zaměřeného na obchodní právo v kontextu EU, jsme na slavnostní promoci minulý týden mohli mezi více než 260 novými absolventy předat diplomy i jedněm z prvních absolventů tohoto programu. Za úspěch lze označit i to, že jsme úspěšně zvládli organizaci našich programů MBA, MSc a LLM i v Praze a MBA v Ostravě a v Bratislavě. V zásadě úspěšně probíhá i studium Doctorate in Business Administration (DBA), které jsme pro skupinu 16 studentů zahájili před dvěma roky ve spolupráci s Nottingham Business School. V uplynulém akademickém roce bylo v našich deseti programech registrováno již téměř 3000 studentů, čímž se řadíme mezi největší soukromé vysoké školy v ČR a v kategorii programů MSc a MBA zaujímáme počty posluchačů první pozice v ČR. Stali jsme se jednou ze tří soukromých vysokých škol v ČR s uceleným spektrem vysokoškolských programů, počínaje bakalářským, konče doktorským stupněm. Za úspěch lze označit i to, že se nám podařilo ve spolupráci s finskou  University of Jyväskylä dokončit jednání o spolupráci na dalším doktorském studiu PhD pro manažery a podnikatele do té míry, že budeme moci toto mezinárodní studium již letos zahájit pro první skupinu studentů. Od doktorského studia si slibujeme navíc i to, že přirozeným způsobem dále významně zvýší zapojení našich pracovníků i studentů do výzkumu, který k prestižní vysoké škole přirozeně patří. Mezi úspěchy lze zařadit i dnešní slavnostní otevření naší pražské pobočky. Realizací tohoto projektu výrazně zlepšíme prostředí a podmínky pro naši výuku pražských skupin.

Chtěl bych využít této slavnostní příležitosti a poděkovat všem zainteresovaným, především kolegům z Nottingham Trent University a University v Jyvaskyle, i všem kolegům a pracovníkům BIBS i spolupracujících institucí, bez jejichž každodenní poctivé práce a podpory by tato náročná studia nemohla být organizována a přeji jim, aby se jim práce i nadále dařila.

Vám, vzácným hostům této slavnostní události děkuji za to, že jste přijali naše pozvání a děkuji Vám za Vaši přízeň a pozornost.

doc. Ing. Miloslav Keřkovský, CSc., MBA

Rektor

Praha, 17. září 2009

logo-esf